Myš laboratorní (mus musculus)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Rod: myš (Mus)
Velikost: 7 - 10 cm
Rozšíření:
Původním domovem jsou teplé stepní a polopouštní oblasti na jihu Eurasie a v severní Africe. V Evropě obývá východní polovinu kontinentu po Skandinávii, Dánsko, Rakousko, Slovinsko a Island. Vyskytuje se i v ČR společně s příbuzným druhem - Myší západoevropskou (Mus domesticus). Zavlečena byla také do Severní Ameriky.
Potrava:
Konzumuje téměř veškerou dostupnou potravu. Požírá především obiloviny, zeleninu, ovoce, tvrdé pečivo, vejce. V zajetí se krmí také speciálním granulovaným krmivem pro hlodavce.
Rozmnožování:
Myš domácí je vysoce plodná. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka a v každém vrhu bývá 4-12 mláďat. Samice si před porodem postaví jednoduché hnízdo. Březí je 19-20 dnů. Mláďata jsou po narození zcela odkázána na péči matky. Samec se o potomstvo nestará. Do měsíce se mláďata osamostatňují a v 6 týdnech dosahují pohlavní dospělosti.
Charakteristika:
Myši jsou vůbec nejrozšířenějšími hlodavci. Jsou aktivní za šera a v noci, kdy se také vydávají za potravou. Jsou to čistotní živočichové, kteří svému zevnějšku věnují značnou péči. I přes jejich čistotnost je ale provází nepříjemný charakteristický pach ("myšina"). Ocas je o něco kratší než tělo. Její hmotnost se pohybuje kolem 20-30 g. Jsou velmi odolné, v chladnějších oblastech jim roste delší srst. Samice mají 5 párů mléčných bradavek. Myši se od myšic liší menšími ušními boltci, kratšími zadními chodidly a rovněž zbarvením. Má vynikající sluch i čich, ale slabý zrak. Jsou to škůdci, kteří likvidují zásoby obilovin, které také mohou znehodnotit svým trusem a močí. Mohou tak na lidi přenášet různé nemoci, například salmonelózu nebo leptospirózu, stejně jako střevní parazity včetně tasemnice. Žijí v koloniích s jedním dominantním samcem v čele. Počet členů kolonie závisí na množství potravy. Při jejím nedostatku dominantní samec nemilosrdně zahání konkurenty. Pro laboratorní účel byla vyšlechtěna bílá varieta - Mus musculus var. alba - myš laboratorní, která je často chována v zajetí.
Chov:
Je možné použít nejrůznější klece z obchodů, je však třeba dát pozor na vzdálenost jednotlivých drátů. Ta by neměla být větší než šest milimetrů. Klece umožňují myškám šplhání, mají však tu nevýhodu, že z nich myšky mohou vyhazovat ven podestýlku. Hodně se používají také nejrůznější plastové nádrže, ty mají dno z tvrdého plastu, které myši nemohou prokousat, a víko ze silného pletiva (opět je třeba dát pozor,aby se myšky nemohly protáhnout ven). Dobře můžeme využít i stará vyřazená akvária, která musíme opatřit vhodným víkem (pletivo používané pro králíky není vhodné, protože jím myšky snadno prolezou). Naprosto nevhodné jsou sklenice, dřevěné bedýnky apod. Teplota by měla být cca 21°C. Jako podestýlka pak postačí dřevěné hobliny.