Burunduk páskovaný (Tamias sibiricus)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: veverkovití (Sciuridae)
Rod: burunduk (Tamias)
Hmotnost: 50 - 140 g
Délka: 12 až 17 cm + 8 až 13 ocas
Březost: 30-35 dní
Vrh: 4 až 8 mláďat
Popis:
Je zemní veverka žijící na severní polokouli od Finska po Japonsko a jak z vědeckého názvu vyplývá, žije zejména na území Ruska. Od naší veverky obecné se liší hlavně polovičním vzrůstem, barvou srsti (hnědošedá srst s pěti pruhy) a trochu jinou stavbou těla. Přestože je burunduk zemní veverka (v zemi si staví hnízda), tak výborně šplhá po stromech a i skáče mezi větvemi a stromy. Burunduk páskovaný je velmi podobný americkým zemním veverkám - čipmankům (např. čipmank východní / Tamias striatus), které žijí na východě USA a Kanady.
Rozšíření:
Burunduk žije v lesích i pláních a horách s nižšími dřevinami (kosodřeviny). Obývá lesy jehličnaté i smíšené od nížin až po hory do cca 1500 m.
Chov v zajetí:
Burunduk je vhodné zvíře k domácímu chovu jako malý mazlíček. Začátečníci mohou chovat jen jedno zvíře. Pro odchovy (chov v párech) jsou potřebné velké voliéry nebo krátkodobé připouštění samce jen na dobu páření. Kromě původní oblasti výskytu žije i v Nizozemsku, Francii a Německu, kde byl vysazen a i rozmnožuje se ve volné přírodě.
Potrava:
Za potravu mu slouží veškeré obiloviny (pšenice, ječmen, kukuřice …), semena, oříšky, houby, pecky a ovoce. Nesmíme zapomenout ani na živočišnou potravu - vejce natvrdo, tvrdé sýry a můžeme nabízet různé druhy červů a švábů. Denní dávka živočišné potravy by měla být 3 až 5 moučných červů. Nedáváme jich více, protože jsou tuční. Zemní veverky sežerou saranče i cvrčky. Můžete také vyzkoušet trochu syrového netučného masa. Čerstvé mléko pijí veverky občas a v malém množství. Mléko hlavně nesmí v kleci zkysnout. Velmi rád také konzumuje dětské piškoty, tvrdý chléb a rohlíky. Rád, jako každý hlodavec okusuje, proto by v ubikaci (teráriu, voliéře) neměly chybět větvičky ovocných stromů (třešeň, švestka …). V obchodech se zvířaty jsou k dostání krmné směsi přímo pro zemní veverky. Můžete si namíchat směs i doma. Ve směsi by neměly chybět různá semena a jádra, oříšky (ne mandle - jsou pro veverky nebezpečné) ale i sušený hmyz. Pokud si tedy chcete připravit směs sami, měla by obsahovat: 25% ovsa nebo ovesných vloček, 40% slunečnice, 10% semence, 25% pšenice a trochu prosa + přidejte nějaké oříšky nebo žaludy, bukvice a šípky. Některé veverky žerou i zelené krmení. To musíte sami vyzkoušet. Na jaře dávejte do klece čerstvé větvě z vrby nebo ovocných stromů. Co veverka to jiná chuť, záleží na tom, čím bylo zvíře krmeno před tím, než jste jej získali. I ve volné přírodě je nabídka rostlin rozmanitá, tak jen doporučuji vyzkoušet co se dá. Nabídka krmení by měla být nejširší, suchá semena, oříšky, bobule a nezapomínejte že musí dostat pití !!!
Důležité:
1. krmte denně, co nejpestřejší stravou
2. denně přidejte do krmení trochu krmného vápníku
3. denně přidejte do vody jednu kapku multivitaminového preparátu
4. kamenná sůl by měla být neustále k dispozici
5. všechny misky denně čistěte
6. dávejte denně čerstvou vodu
7. ovoce vždy omyjte a nakrájejte
8. ořechy ponechávejte v tvrdých slupkách - veverky si otevíráním skořápek obrušují zuby
9. nedávejte veverkám solenou potravu, sladkosti ve velkém množství, zkažené, plesnivé, nahnilé krmení nebo zkyslé mléko